Het vrije vers

Voor en door plezierdichters

Omdat light verse lééft

„Já toho pontiaca nejspíš koupim así,
Na haubnu žraloči zuby a nastřikám ho načerno,
Říkat mu budu třeba Čelisti krásy,
Musí mít nový gumy, v tom jsme zajedno,
Vezmu ty s bílým tandem, to bude fakt terno”
Povídám svý holce: „Co ty na to pusinko?"
 A ona hned kýve, a ne malinko.


Nejdřív, že se mrknem kolík žere.
Ale závodní okruh nikde po ruce,
 Na malý vzdálenosti to hodně bere,
Tak nás čekala — jak jinak — dálnice.
„Zkusím dohonit toho golfa na dvojce.
Motor dostane zahulit, frajerko-.”
A ona hned kýve, a ne malinko

Jenže golf začal uhánět jak štvana zvěř,
Ve spáncích mi krev bublá
Už jsem ho málem měl, to mi věř,
 Ale motor že sebe víc nevydá,
„Takovej golf to je nuda, kočinko."
A ona na to kývla, a ne malinko.

Sakra, vtom vidím modrej maják
A v něm chlápek, co chrání bezpečnost.
„Milej pane, ten váš bourák.
Patří do šrotu, a za svou hazardnost
Dostanete flastr, čeká vás lapák,
 A vás odvezu domů, slečinko."
A ona na to kývla, a ne malinko.


 

Log in

Gebruikersnaam en wachtwoord:

Forum (recent...)

Uit het archief

Papa

Papa die speelt al jarenlang trombone
Dat doet ie in een boerenblaaskapel

Oh, niets bijzonders hoor, zo'n doodgewone
Een simpele kapel, u kent dat wel
Op straat te zien, maar nooit op podia

Hij speelt geen Bach, geen Bruckner, geen Ravel
Geen rockmuziek, geen jazz of opera
Hij blaast gewoon zijn wonderschone tonen
Als trombonist, en enkel hoem papa

Van onze 'lievelingsprospect' alweer een retour. Meer over deze versvorm vind je hier.

Koop koop koop